🥘

@kluk1 a kouzelný hrnec

V horách ležela vesnička obklopená krásnými skalami, ale zároveň byla osamocená a těžko přístupná. Když v zimě přišly mrazy a sníh, často nastal hlad. Tento rok byla zima obzvlášť krutá a zásoby jídla rychle docházely.

Obyvatelé vesnice byli staří, mladí lidé odcházeli do města. Jediné dítě ve vesnici byl @kluk1. Když jídlo téměř došlo, lidé se sešli k poradě. Nikdo si ale nevěděl rady. Nakonec promluvila nejstarší žena, která ve vesnici žila. Vzpomněla si na pověst o čaroději, který žije vysoko v horách. Když byla dítě, vyprávělo se, že vesnici dříve pomohl.

Lidé ženě příliš nevěřili, ale lepší nápad nikdo neměl. Obyvatelé vesnice však byli příliš staří na to, aby dokázali ujít cestu vysoko do hor. V tu chvíli do místnosti vběhl @kluk1, který tajně poslouchal za dveřmi.

„Já půjdu za čarodějem, horské cesty dobře znám,“ pronesl @kluk1 odhodlaně.

Lidé váhali, ale když viděli odhodlání @kluk2, uznali, že nikdo vhodnější ve vesnici není. @kluk1 se rád toulal po horách, takže neměl strach. Rychle si sbalil věci a nechal si od staré ženy poradit, že podle legendy žije čaroděj na vrcholku nejvyšší hory. Hned poté vyrazil. 

Cesta byla namáhavá. Chodit po kamenitých cestách bylo těžké vždy a sníh vše zhoršoval. @kluk1 měl ale trénink a znal zkratky, takže cestu k nejvyšší hoře nakonec zvládl.

@kluk1 se úzkou cestičkou blížil k vrcholu a všiml si, že nahoře hoří oheň. Pověst tedy byla pravdivá. Poprvé za celou cestu dostal strach, ale byl příliš blízko cíle na to, aby se vzdal. Když byl téměř nahoře, zpomalil a snažil se potichu připlížit k postavě, která seděla zády k němu a dívala se do ohně.

„Už na tebe čekám,“ řekl čaroděj hlubokým hlasem.

@kluk1 se chystal něco říci, ale vtom čaroděj vstal.

„Vím, proč jsi za mnou přišel. Žiji tady už dlouho a vesnici jsem v minulosti mnohokrát pomohl. Dojít za mnou vyžadovalo hodně odvahy a sil. Za to si zasloužíš odměnu. Dostaneš ode mě kouzelný hrnec, ve kterém bude vždy dost jídla.“

Čaroděj @kluk3 podal hrnec a obrátil se zpět k ohni. @kluk1 poděkoval, na nic už nečekal a rychle se vydal na zpáteční cestu, aby co nejdříve přinesl dobré zprávy a záchranu. Když dorazil do vesnice a řekl, co se mu přihodilo a co od čaroděje dostal, byl ve vesnici po dlouhé době slyšet radostný smích. Vesnice díky jídlu z kouzelného hrnce přežila zimu a o odvážném činu @kluk2 se vyprávělo ještě mnoho dalších let.