👻

@kluk1 a hodný duch

@kluk1 bydlel v malé vesničce, která byla tvořena několika domky, školou a kostelem na kopci, kolem kterého se rozkládal hřbitov. O školní přestávce si @kluk1 povídal s kamarády. Jeden kluk začal vyprávět strašidelné příběhy. Tvářil se vážně a tajemně, ale @kluk1 mu příliš nevěřil a na rozdíl od ostatních dětí se nenechal vystrašit. Kluk, který vyprávěl strašidelné historky, si toho všiml a zeptal se @kluk2, jestli se nebojí. @kluk1 odpověděl, že duchové podle něj neexistují a hřbitov je místo jako každé jiné. Spustila se hádka a nakonec se @kluk1 vsadil, že dokáže na hřbitovu strávit celou noc.

Večer se tajně vytratil z domova a vydal se na kopeček ke kostelu. Branka byla zamčená, ale rozbořená hřbitovní zeď nebyla pro @kluk4 žádný problém. Přehoupl se přes zeď a seskočil na zem. Před ním se k noční obloze tyčil kostel obklopený kříži. @kluk1 se opřel o kostelní zeď, ještě vyhřátou od letního sluníčka, a pokoušel se usnout, aby mu noc rychle uběhla.

Když se mu začaly zavírat oči, v rohu hřbitova něco zahlédl. Najednou byl probuzený a snažil se ve tmě rozeznat, jestli tam s ním je ještě někdo. Napadlo ho, že si z něj chce nějaký kamarád udělat legraci a postrašit ho. Poté si ale jeho oči zvykly na tmu a @kluk1 rozpoznal, že se pár metrů od něj vznáší obrys postavy. Tajemný stín se tiše přiblížil a v měsíčním světle @kluk1 uviděl, že to není žádný kamarád, ale přízrak. Byl celý bílý, podobný měsíčnímu svitu, jen v horní polovině měl dvě černé díry místo očí. @kluk1 se vyděsil, rozběhl se, přeskočil hřbitovní zeď a utíkal domů.

V polovině cesty si uvědomil, že na hřbitovu nechal klíč od domova, bez kterého si nemohl otevřít dveře. Neochotně se vydal zpět. Opatrně nakoukl přes hřbitovní zeď, ale po děsivém společníkovi nebylo ani památky. @kluk4 napadlo, že už zmizel. Nebo se mu v polospánku něco zdálo. Trochu se uklidnil, přeskočil zídku a vydal se na místo, kde předtím ležel. Klíč však nikde nebyl.

„Hledáš tohle?“ ozval se slabý hlásek za jeho zády.

@kluk1 se otočil a uviděl klíč. Horší bylo, že ho v bledě bílé ruce svíral duch. @kluk1 se chtěl dát opět na útěk, ale něco ho zarazilo. Uvědomil si, že vlastně nemá strach, hlas ducha zněl totiž mile a přátelsky. Vzal si od něj klíč a dal se s ním do řeči.

@kluk1 zjistil, že je duch hodný a není jediný důvod se ho bát, protože nemá nic společného s přízraky ze strašidelných historek. Byl jen osamělý a chtěl mít kamaráda, v noci na hřbitov totiž nikdo nechodil. Od té doby chodil @kluk1 na hřbitov skoro každou noc, trávil čas s novým kamarádem a děsivým příběhům už nevěřil ani trochu.